Když se věnujete dobrovolnictví, vždy začínáte s myšlenkou pomáhat druhým, ale téměř vždy se domů vracíte s nezapomenutelnými vzpomínkami. Přesně to se nám stalo během aktivit realizovaných v rámci projektu. Veil Corps, iniciativa, která je součástí programu Evropský sbor solidarity a je financován zEvropská unie.
Od prvních dnů jsme si vyhrnuli rukávy, abychom se starali o společné prostory a přispívali k blahu komunity, která nás hostila. Vrátili jsme barvu a život mostu Allume, zkrášlili jsme ulice Sciglia květinami a s vášní jsme se věnovali údržbě míst setkávání v Roccalumere, od komunitního centra až po hlavní náměstí. Práce v letním horku mohla být únavná, ale podpora místních obyvatel proměnila každý okamžik v oslavu. Mezi jednotlivými tahy štětcem nás místní obyvatelé zahrnuli odzbrojující štědrostí a nabídli nám osvěžující nápoje, jídlo a nespočet úsměvů. Jejich solidarita a vřelost nám od prvního okamžiku daly pocit, že jsme vítáni, a skutečně jsme se cítili jako doma.
+
Náš program se ale netočil jen o práci. Měli jsme čas prozkoumat okolí, pobavit se a nechat se okouzlit místními krásami. Doslova nás uchvátil úchvatný výhled z antického divadla v Taormině, okouzlila nás divoká krása pláže Isola Bella a pravidelně jsme se zastavovali v BamBamBaru na nezapomenutelnou granitu. Tento volný čas byl pro nás klíčový k propojení s tímto místem a především k vytvoření autentických a hlubokých vazeb v naší skupině.
Náš denní režim byl rytmický, náročný, ale zároveň nesmírně stimulující. Den začínal budíkem v osm a první pracovní schůzka od devíti do poledne. Abychom náš společný čas udělali výjimečným a zapojili všechny do domácích prací, rozdělili jsme si úkoly: někteří vařili, někteří prostírali stůl a někteří myli nádobí. Po obědové pauze jsme od čtvrté do šesté odpoledne pokračovali v práci a nakonec jsme spěchali na pláž, abychom si užili zasloužený odpočinek a moře.
Večeře byla asi nejcennějším okamžikem ze všech. Seděli jsme spolu, abychom zavzpomínali na denní aktivity, ale především abychom si o sobě navzájem povídali, sdíleli tradice a ochutnávali typické produkty, které si každý z nás přivezl ze svých rodných měst. Pak, o víkendu, únavu vystřídala touha jít ven, tančit a společně oslavovat.
Z tohoto zážitku se vracíme unavení, ale nesmírně šťastní, s vědomím, že jsme zanechali stopu a vytvořili vzpomínky, které s námi zůstanou navždy. Srdečně děkujeme všem, kteří tento výlet učinili tak výjimečným.
