Jmenuji se Dalibor Je mi 23 let a jsem původem ze Slovenska. 

Šest měsíců jsem byl dobrovolníkem v ekologické komunitě zvané Gaia Terra v severní Itálii. Naučil jsem se hodně o environmentální udržitelnosti a jejích postupech, ale také o roli, kterou komunita hraje pro udržitelnější svět.

Tuto dobrovolnickou zkušenost jsem si vybral, protože jsem cítil potřebu najít bezpečné místo, kde bych mohl přemýšlet a přemýšlet o své budoucnosti, rozšířit si obzory a získat nové dovednosti, navíc mě zajímal způsob života v ekologických vesnicích, zejména ve vztahu k téma změny klimatu.

A jaký byl typický den? No, každý den byl jiný… vzhledem k povaze projektu byly aktivity, které se konaly, různorodé, což jsem opravdu ocenil. Většinou jsem se podílel na vedení komunity, pomáhal jsem s vařením, úklidem prostor, přípravou akcí nebo prací na zahradě technikou permakultury. Pak bylo několik větších projektů, jako stavba domu z balíků slámy, kde jsem se naučil vyrábět hliněné omítky a dekorace, ale také čas na své kreativní projekty: dokončil jsem systém značek, které označují funkčnost komunitních kol.

Zbytek času jsem trávil čtením, studiem, prozkoumáváním okolí na kole nebo koupáním v krásné, bujné řece poblíž.

Každý den jsem pracoval se skupinou více než 20 lidí: obyvatelé, mladí i staří dobrovolníci, cestovatelé nebo hosté, kteří strávili několik dní v Gaia Terra během víkendových akcí. Někdy bylo těžké najít si čas a prostor pro sebe, zvláště proto, že toho bylo tolik co dělat, zažít a tolik inspirativních rozhovorů. Bylo těžké nenechat se zavalit komunitním životem.

Kromě toho byla dobrovolnická zkušenost skvělou příležitostí, jak zapracovat na svých měkkých dovednostech, jako je nenásilná komunikace nebo rozvíjení zdravějšího vztahu k sobě samému, což jsou zásadní aspekty života v komunitě.

Navíc mi dnes díky této cestě připadají udržitelné praktiky, jako je konzumace místních veganských a bio potravin, čištění mastného nádobí kávovou sedlinou místo saponátu, výroba vlastních organických čisticích prostředků nebo neprodukování odpadu, samozřejmé a někdy si říkám, proč tyto jednoduché kroky s velkým pozitivním dopadem nejsou v naší společnosti běžné

Nesu si s sebou mnoho krásných vzpomínek, přátelství, nových znalostí a dovedností, které považuji za velmi cenné pro svou budoucí cestu.

Nejpamátnějším okamžikem byly asi poslední dva týdny, kdy už přišlo jaro, příroda se probouzela k životu a zve nás pomáhat venku s výsadbou stromů a přípravou zahrady a já jsem trávil drahocenný zbývající čas se všemi blízkými, abych se poznal vzájemně si tam zatancovat, projet se autem nebo ochutnat místní výbornou pizzu.

Rozhodně doporučuji zúčastnit se dobrovolnického projektu Evropského sboru solidarity. Trávit čas dobrovolnictvím bylo velmi obohacující, dalo mi to pocit užitečnosti a otevřelo mi to mysl. Zejména v prostředí ekokomunity, velmi otevřené, zdravé, inkluzivní a plné inspirativních lidí.